INTERVIEW pre EastLabs.SK - Lukáš TOPINKA vs Honza KAVALÍR

INTERVIEW pre EastLabs.SK - Lukáš TOPINKA vs Honza KAVALÍR


Lukáši, představ se prosím v několika málo větách čtenářům serveru EastLabs.SK

Jmenuji se Lukáš Topinka, je mi 28 let, bydlím v Jihlavě a závodím v klasické kulturistice od roku 2006.

Jak hodnotíš celou tvou kulturistickou kariéru, když si vzpomeneš na tvou první soutěž v roce 2006 a všechno, co bylo potom?
Na ty první roky závodění vzpomínám strašně rád, protože zaprvé jsem všechno vyhrával a zadruhé, ta atmosféra na závodech a přístup lidí byly lepší. Závodil jsem každý rok a jen obhajoval tituly.
Pak byla po sezóně 2009 dlouhá pauza z důvodu ztráty motivace. Vrátil jsem se až v roce 2013 a nastoupil tak do kategorie mužů. Zde však s ne tak dobrými výsledky.

Nakousl jsi dvě témata, která mě zajímají. Tím prvním je atmosféra na závodech a přístup lidí. Co přesně se za těch několik let změnilo a jak to na soutěžích vypadá nyní?
Jo, změnilo se to dost, hlavně ten přístup lidí. Jsem znechucený a otrávený z této doby. Zskládají se nesmyslné kategorie, které strašně brzdí průběh soutěže a vlastně to nikoho ani nezajímá. Na EVLS když byla kulturistika, tak byla hala k prasknutí. Jakmile nastoupila kategorie v kraťasech, tak 90% lidí odešlo. Bylo to tak vtipný, že sem si to musel vyfotit. Zůstalo tam asi 30 lidí! Jinak dříve závodili dříči a lidi, kteří fakt měli rádi sport a všechno, co k tomu patří. Dnes závodí lidé, kteří se chtějí začlenit do skupiny fitness lidí a dělají to je kvůli nějakému "společenskému postavení" a jen proto, aby mohli sázet fotky na facebook. Dříve byl tento sport výjimečný, ale postupem času to tak není...

Tím druhým tématem byla tvá ztráta motivace po MS 2009, na kterém jsi porazil ve své kategorii Milana Šádka a v absolutce juniorů prohrál s dnes už také profíkem Romanem Fritzem. Souvisela tato ztráta motivace s něčím konkrétním? Zákulisní problémy, doping v kategorii mužů... ?
Byla to ztráta motivace, protože jsem vyhrál vše, co šlo, a k tomu to ještě obhájil (2 tituly Mistra světa a titul Mistra Evropy i Mistra ČR). Byla v tom ale i finanční stránka, když se přestali hradit výjezdy reprezentantů a byla téměř nulová podpora závodníků. Také jsem věděl, že mě bude čekat přestup do mužů, takže budu muset nabrat svaly (rok na to změnili pravidla a juniory protáhli až do 23 let, což beru jako velmi rozumný krok) a, popravdě, mezi muže jsem na čisto neměl odvahu.

Pak uplynuly necelé 4 roky a ty ses na prkna vrátil. Mezi muže a znovu do klasiky a jak jsi řekl "s ne tak dobrými výsledky". Letos se chystáš závodit znovu. Nechci se tě ptát na ambice, spíš mě zajímá, s čím se na rok 2017 připravuješ? Jak celou tuhle přípravu bereš a co z toho budeš mít na konci?
Ano, bylo z toho 7. místo na Mistrovství světa a 6. místo na Mistrovství Evropy, což mě ne až tak uspokojilo. Chystám se na mistrovství Evropy a cíl mám jasný, chci umístění v první trojce. Je to vysoký cíl, ale já tvrdě a systematicky trénuji celý rok a chci udělat dobrý výsledek i v mužích. Mít z toho nebudu vůbec nic, žádné peníze, žádnou slávu, nebudu mít ani tělo v dobrém zdravotním stavu, ale budu mít ten dobrý pocit, že jsem mou celoroční, možná celoživotní, práci odváděl dobře.

Takže za ten pocit to stojí? To je super! Vždycky mě u tebe zajímalo, proč jsi se rozhodl soutěžit v IFBB a nezkusit to ve federacích, které mají v názvu slovo naturální. Je to pouze o tom, že tyhle federace zajímají jen zlomek lidí oproti tomu, kolik lidí sleduje IFBB?
Jsem blázen, takže stojí. Popravdě, v roce 2012 jsem si pohrával s myšlenkou, že bych přestoupil do naturálů, ale pak jsem od toho upustil, protože se chci poměřovat s nejlepšími i za cenu toho, že jsem v nevýhodě. A tak tomu v IFBB je.

Dokážeš si pro kulturistiku představit takovou budoucnost, která by se tobě, jakožto závodníkovi, zamlouvala?
Ano, úplně lehce. Byla by to asi IFBB, klasická kulturistika, ale s testy všech finalistů a povinný půlroční monitoring všech zemí, které jedou na ME a MS. Ostatní soutěže mě nezajímají.

Můžeš čtenářům, kteří se v tomto tak neorientují říct, jak to s monitoringem a počtem odběrů na soutěžích vypadá v současnosti?
Na posledním ME byl odběr z finálové šestky jen jeden. Monitoring, tzn. půlroční mimosoutěžní kontrola, plníme snad jen v ČR, protože se vždycky ostatní závodníci strašně podivují tomu, jak se můžeme připravovat, když jsme hlídaní. Z těch několika desítek zemí je to určitě minimum, což je velký problém.

A jste hlídaní? Kolik příprav pod monitoringem už máš ty za sebou a kolikrát se u tebe dopingovka zastavila?
Ano, jsme. Dělají se už i odběry krve, aby se odhalil růstový hormon. Mimosoutěžně jsem testovaný od roku 2007 a každou přípravu jsem měl minimálně jednu kontrolu a většinou pak i na soutěži.

Dalším tématem, na které se tě chci zeptat, je Bodyflex. Jak jsi se k této značce dostal a jak berou Borkovcovi to, že asi nebudeš propagovat úplně všechny produkty, protože ty sám bereš jen to nejpodstatnější?
Dostal jsem s k ní tak, že si mě sami vybrali a dohodli jsme se na spolupráci. Myslím si, že by to mělo být přesně takto. Jsem rád, že sis toho všiml. Mám k dispozici celý sortiment, ale je na mě, co si vyberu a pak budu používat. Já ale používám jen opravdu základní věci, které potřebuji a to vždy budu i propagovat, protože s tím mám osobní zkušenost. Myslím si, že to berou v pohodě, protože ví jaké mám názory, a berou mě takového, jaký jsem.

Řekni čtenářům, jaké doplňky stravy využíváš a když jsme u toho, tak klidně popiš svůj typický jídelníček v přípravě od rána do večera. Lidi zase pro změnu uvidí, jak je to jednoduché, pokud člověk nevymýšlí hlouposti. Samozřejmě jen pokud se ti chce a nevadí ti takhle sdílet své know-how.
Z doplňků stravy užívám jen syrovátkový protein, vitamíny a minerály. V dietě pak přidávám spalovač (většinou na bázi synefrinu), BCAA a na podržení síly kreatin. Knowhow to ale není, to jen všichni stále hledají něco zázračného.
Ráno začínám 5 vajíčky na másle a se slaninou, nebo řeckými jogurty s ovocem. Na svačinu mám kuřecí maso 200g s rýží. Oběd mám 200g hovězího s bramborem a zeleninou. Další svačina pro mě znamená dalších 5 vajíček na másle a cibuli, které si dávám většinou s žitným chlebem. Jídlo po tréninku 300g hovězího a rýže. Večer polotučný tvaroh s kakaem. Mezitím mám 1-2 proteinové nápoje a zmiňované doplňky stravy.

Lidé hledají totální kraviny a nedrží se základů, které fungují. Slyšíš někdy od lidí, že tolik bílkovin nemůžeš strávit? Že tělo dokáže "využít" jen asi 30g bílkovin v jednom jídle? Jak na tohle odpovídáš?
Ano, slyším. Po tvrdém tréninku je tělo v anabolickém okně, takže to strávím úplně v pohodě a přes den taky, protože vážím 95 kg a mám k tomu odpovídající výdej a i aktivní svalovou hmotu. 75 kg klukovi bych samozřejmě do jídelníčku doporučil menší porce.

To já jen, aby po tobě někdo nechtěl odpovídat zrovna na tohle v komentářích. Tvůj trénink vypadá vlastně úplně stejně, jako jídelníček. Základy a hotovo. Na tvoje tréninky se může každý podívat ve videích (k tomu se ještě dostaneme) a já po tobě nebudu chtít, abys mi sem vypsal celý split. Zajímá mě, jaké nové věci ze silového tréninku jsi objevil v posledních třech letech a zakomponoval jsi je jak do tréninku svého, tak i svých klientů.
Jak píšeš vše by mělo být o základech a těch se držím a vždy držet budu. Přiznám se, že v prvních letech jsem necvičil mrtvé tahy, protože jsem se jich bál. Nějak mě neoslovily a navíc jsem měl problémy se zády. V posledních letech je mám skoro v každém tréninku. Někdy těžké, někdy lehčí, ale mám je tam. Vždy, když mě bolí záda z práce,tak si dám mrtvé tahy a je po bolestech. Jinak mám rád přemístění, dřepy, tlaky za hlavou na ramena, přítahy na záda a prostě většinu silových cviků - takže zase základy.

Základní cviky drtíš poctivě i ve videích, která točíš nově pro Youtube. Já jsem rád, že ses konečně rozhodl využít další platformu, na které tě mohou lidé sledovat a inspirovat se. Jaké jsou tvé ambice co se točení videí týče a jak tě to zatím baví?
Popravdě mě k tomu přemluvil kámoš Roman Rouchovanský, který videa natáčí a vždy je sestřihá, za což bych mu chtěl poděkovat. Já jsem taková ta stará škola, která by nejradši zalezla do sklepa, drtila to rok a pak vylezla s mega formou. Ze začátku jsem moc nadšený nebyl. Dělám to proto, abych mohl lidem předat něco ze svých zkušeností a mohli mě i trochu poznat, protože mě mají "zaškatulkovaného" spíše jako namyšleného týpka. Asi největší cíl je alespoň část lidí přesvědčit, aby cvičili systematicky, přemýšleli a nevymýšleli kraviny. Také chci lidem ukázat, že to jde i bez chemie.

Lukáši, co mě ještě hrozně moc zajímá, jsou ty tvoje objemovky. Každou přípravu začínáš ve stavu, kdy nejsi vůbec hezký. Uvažoval jsi někdy nad tím, že bys zkusil přípravu z bodu, ze kterého bude stačit stáhnout třeba jen 6-8kg na soutěž?
Paráda, to mi lichotí! Přemýšlel jsem nad tím, ale nechci. Miluju jídlo, mám velký výdej v práci, vyhovuje mi to tak, naberu vždy sílu a hlavně mi tělo pak perfektně reaguje. Mám zkušenosti u kluků, co závodí naturálně a extrémně se hlídají přes rok, že jim pak tělo nereaguje v dietě tak dobře. Já z úplných extrémů začnu vyřazovat postupně a tělo tak nestrádá. Jakmile se dostanu do stádia tvrdé diety, tak mi to šlape stále perfektně. Jídlo je prostě radost a tak to má být.

Je ale něco, co tě na tom dnešním prostředí kulturistiky (nemusí být závodní) a fitness štve a chtěl bys na to upozornit?
Štve mě to, že mladí kluci už nemají žádné zábrany, co týče používání chemie. Začínají čím dál dříve a používají tvrdší věci. Dříve k dopingu měli aspoň trochu respekt, ale dnes už ne. Je to hodně způsobené Filipem Grznárem, který sice mladým klukům nedoporučuje chemii, ale svým chováním tomu dost pomohl. Ta doba je taková, že spousta těch mladých kluků se v něm zhlíží, ale už u toho nepřemýšlí.

Bude zajímavé, jak se bude celá věc okolo "sypání" vyvíjet. V ČR o tom nemluví veřejně nikdo, koho já nějakým způsobem respektuji. Ve výsledku máš pak normální kluky z posilovny, kteří, ač je to k neuvěření, dávají za anabolika a další zakázané látky, víc peněz, než někteří profíci. Něco jako krevní testy pak tihle kluci vůbec neřeší. Máš ty sám v plánu třeba po čtyřicítce pod dohledem lékaře brát testosteron? V ČR se tomu tuším říká testosteronová substituční terapie, z USA to mnozí známe jako TRT.
Jo to já jsem také zvědavý. Myslím si, že by se o dopingu veřejně mluvit mělo, ale prostě u juniorů do nějakých 22-23 let to nemá co dělat. To je můj názor. Právě ty ikony české scény by o tom měli mluvit. O TRT vím a jelikož chci žít plnohodnotný život, tak to nevylučuji. Určitě by to bylo pod lékařským dohledem a jen pokud to bude nutné.

Tak jo, Lukáši. To by bylo vše. Tobě budu přát, ať se nominuješ na Evropu a konečně prorazíš mezi muži takovým způsobem, jakým bys rád. Díky za rozhovor. Pokud bys chtěl na závěr něco vzkázat našim čtenářům, nebo poděkovat lidem, kteří si tvé díky zaslouží, tak máš prostor.
Děkuji ti za rozhovor. Největší dík patří rodině a přítelkyni za podporu. Bodyflexu děkuji za perfektní doplňky. Dále děkuji Topfitu za tréninkové zázemí, Romanovi za natočená videa a příležitostným sparingům Martinovi, Radkovi, Jindrovi, Petrovi a Oldovi.

Lukáše Topinku můžete sledovat na FBYoutube

Diskusia k článku:

AMIX diskusia